Recenze / Paříž 15:17

Jestli jste si mysleli, že Clint Eastwood ve svých sedmaosmdesáti letech zahálí a valí se na svém ranči v Kalifornii a z verandy pozoruje rostoucí trávu, tak máte dost možná pravdu, ale ještě se velmi aktivně věnuje režii. S herectvím už zřejmě na dobro sekl a jeho poslední velkou rolí tak zůstává Walt Kowalski z Gran Torina. Do režie je ale stále velmi zapálený a i nadále si vybírá témata, která jsou jeho srdci nejbližší. V posledních letech se stále více věnuje příběhům obyčejných amerických občanů, kteří byli hrdiny okamžiku. Ano, zní to velmi americky a patosu je v těch filmech více než dost, ale od Clinta se rozhodně nejedná o samoúčelné plácání hrdinu po zádech, nýbrž o poctu člověku jako takovému a v případě Clinta je evidentní, že si těch lidí nesmírně váží. Takže po Americkém sniperovi a Sullym tak to sbírky přistává příběh o trojici kamarádů, kteří se během cesty vlakem do Paříže stanou hlavními aktéry teroristického útoku.

Výsledek obrázku pro the 15 17 to paris

Ano, tenhle příběh vychází ze skutečné události, ale Clint zašel tak daleko, že do hlavních rolí obsadil přímo hrdiny samotné. Jo, nekecám a kéž bych mohl říct, že to bylo správné rozhodnutí. Navíc si rozhodně nemyslím, že by to byl příběh, co by si zasloužil celovečerní hrané zpracování a už vůbec aby se mu věnovala taková kapacita jakou Eastwood bezesporu je. Většinu stopáže se totiž dozvídáte naprosto zbytečné informace z dětství a dospívání hlavních postav, u kterých bohužel nikdy nedospějete k tomu, že by se vám nějak zalíbili. Je to hlavně tím, že ony postavy prostě nejsou hrány herci a to je ta největší kaňka na celém filmu. Když to hodně přeženu, tak tohle tvůrčí rozhodnutí totálně degraduje jakýkoliv režisérský záměr. Herci to nejsou a je to vidět z každé jejich scény, kdy se rozhodně nechovají přirozeně, každá jejich replika je mdlá a dialogy vycházejí totálně do prázdna.

Výsledek obrázku pro the 15 17 to paris

Paříž 15:17 je vlastně takovým velkým flashbackem do minulosti hlavních hrdinů, samotné přepadení vlaku zabere velmi malou část filmu, přibližně takových dvacet minut, jinak se neustále věnujeme jejich školním patáliím, úspěšnému či neúspěšnému vojenskému výcviku nebo cestování po Evropě, kde kluci objíždějí snad všechny věhlasné kluby. Pochopil bych, kdyby v těchto scénách bylo zahrnuto něco, co by utvářelo jejich charakter, ale krom dětské linky, jsem v tomhle filmu nenašel snad jediný záchytný bod, u kterého bych si mohl říct, že to nějakým způsobem ovlivnilo jejich chování a rozhodování. Filmu by určitě prospělo, kdyby se hlavních rolí ujali skuteční herci, ale celkový dojem by to rozhodně nezachránilo, Eastwood se totiž v minulosti hrdinů plácá více než je třeba a ta akčnější a více záživnější sekvence trvá až příliš krátkou dobu.

Výsledek obrázku pro the 15 17 to paris

Nevím, co Clinta tolik zaujalo na tak banální příběhu, který je sice sám o sobě obdivuhodný a hrdinové si určitě zaslouží uznání a poděkování, ale stále si myslím, že se z toho dalo vytřískat mnohem více. Forma filmu je více méně nešťastná, nezajímavá a hlavní postavy odsouvá až na vedlejší kolej, kde o ně bohužel neprojevíte sebemenší zájem. Jinak filmové řemeslo je stále na vysoké úrovni a je vidět, že Clint na to stále má, ale radši bych od něj viděl další Výměnu nebo Sullyho. Paříž 15:17 není zas tak špatný film, jak by se mohlo zdát, natočit to někdo jako svou prvotinu tak bych byl spokojený, ale v rámci Eastwoodovi režijní filmografie se jedná o velmi slabý kousek. Snad to nebyl jeho poslední počin, protože takový konec by si velikán jako on určitě nezasloužil.

40%

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

Blog at WordPress.com.

Up ↑

%d bloggers like this: